Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tradice a funkce německých buršenšaftů v 21. století - Frankonia zu Heidelberg
Solanes, Damián ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s konceptem německých studentských spolků, konkrétně s německými buršenšafty. V první části bude kladen důraz na historii buršenšaftů a na jejich roli v minulosti, blíže je pak popsána historie buršenšaftu Frankonia zu Heidelberg. V části druhé jsou popsány tradice a fungování buršenšaftů v současnosti. Třetí část práce, část praktická, analyzuje pohledy nynějších aktivních a neaktivních členů heidelbergského buršenšaftu Frankonia zu Heidelberg. Práce se snaží porovnat rozdíly mezi spolky v minulosti a současnosti a zjistit jejich roli v životě studenta, který je, nebo byl členem studentského spolku.
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.
Spolek akademiků Úhlava
TURKOVÁ NOVÁKOVÁ, Šárka
Diplomová práce Spolek akademiků Úhlava představuje na základě bádání v dochovaném fondu "Úhlava 1883-1933". Spolek Úhlava svou činnost soustředil na celé okolí Klatov. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola nastiňuje dobový kontext a situaci ve městě Klatovy, ve které byl spolek založen. Druhá a třetí kapitola se věnuje spolčování v širším kontextu, spolčování na Klatovsku a knihovnictví na Klatovsku. Stěžejní kapitola o spolku samotném obsahuje historii spolku, organizaci spolku, členstvo a knihovny založené spolkem. Poslední kapitola se zabývá hospodařením spolku, které bylo podstatnou záležitostí pro fungování celého spolku. Diplomová práce je doplněna mapkou se založenými knihovnami spolku.
Motivace k zapojení ve studentských organizací na VŠE
Česáková, Lenka ; Honsová, Pavlína (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
V současné době se stává čím dál větším trendem zapojit se do některé z dobrovolnických aktivit. Pro tuto skupinu nemůže být hlavní motivací mzda, jak by tomu mohlo být při výběru jiné aktivity. Tato práce analyzuje a následně vyhodnocuje nejpodstatnější důvody k zapojení se do studentských organizací na VŠE, které fungují většinou na dobrovolnické bázi. Dále se také zaobírá tím, jak studenty stimulovat, aby ve své činnosti pokračovali a také tím, jaké byly původní motivy stát se členem. Potřebné informace byly zjištěny formou dotazníků. V závěru práce jsou shrnuta výsledná zjištění, která mimo jiné ukazují, že mezi nejčastější motivy patří: vykonávání smysluplné činnosti, přístup ke kontaktům a potřeba být v kolektivu.
Spolek právníků "Všehrd" ve 20. letech 20. století
Střelec, Jakub ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem práce je významná studentská organizace Spolek právníků Všehrd a jeho činnost v prvním desetiletí Československé republiky. Práce se zaměřuje na veřejný život Všehrdu v rámci pražského studentského hnutí. Prvním cílem je popsat vnitřní vývoj spolku a jeho postavení v rámci československé právní obce. Hlavním účelem této studie je však zmapovat angažovanost právníků v době studentských nepokojů na podzim roku 1929 a odpovědět na otázku, proč se spolek rozhodl odhlasovat rezoluci na podporu numeru clausu proti zahraničním studentům. Hlavní pramennou základnu tvoří zejména dobový tisk nebo fond Všehrdu v Archivu Univerzity Karlovy.
Spolek československých právníků Všehrd v novém státě
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá existencí Spolku československých právníků Všehrd v meziválečném období. Práce sleduje institucionální dějiny spolku a myšlenkový svět jeho členů. Zabývá se požadavky a představami vedení spolku na pozadí sociálních otázek a nacionalistického smýšlení, ke kterému spolek inklinoval zejména ve třicátých letech 20. století. Práce se opírá o prameny spolkové provenience a reprezentativní výběr novinových článků. Cílem práce je popsat meziválečné fungování studentského spolku a zároveň tak nastínit tendence objevující se ve studentském hnutí První republiky. Právnický spolek jako druhý nejstarší a největší český studentský spolek pak slouží jako vhodný reprezentant těchto organizací. Práci také zajímá vztah českých studentů práv ke státu, cizím státním příslušníkům, ostatním studentským spolkům a československým Němcům. Na základě sporů mezi spolkovým vedením a jeho opozicí jsou sledovány politické tendence uvnitř studentského hnutí. Diplomová práce má přispět k doplnění obrazu meziválečné československé společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.